Seznam Affs --> Zde

Novinky:
Podívej:
Zápisy:
Hlasy:
Povídky:
Rozcestník Povídky
RPG: Akatsuki jedou Stanovat: 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10
(Pro ty, co si to budou v budoucnu číst..jsou hodně starý a nesmyslný někdy!:D)

Dragon Disaster - 2.díl - Miphyrin čas nadešel - část 1.

13. prosince 2012 v 15:26 | Miphyra
"A já vám představuji svou zrzavou okřídlenou kočičku," Lairai ukázala na svou létající kočičku.
"A já mám svého tygříka," Diana ukázala na roztomilého tygříka. Pak se holky vypravily projít po krajině. Krajina byla opravdu nádherná. Najednou se země začla třást. Viděly obra. Opravdu, obra! Obr najednou šel za dívkami. Holky se rozprchly, utíkaly a obr zamířil k Didi.




Jelikož Đidi nechtěla, aby ji dohnal, zrychlila a doběhla k holkám. Společně běžely až někam na palouk, přeběhly ho a dorazily k domu na louce. Tam byly vystavěný domy. U jednoho domu byla na střeše cedulka s nápisem Sensei..(Prá-. Đidi přečetla jen Sensei a vběhla dovnitř. Napsáno bylo: 'Sensei (Právě spí)'. Ostatní dívky šly tedy za ní, aby Senseiovi vysvětlily Đidiino chování. Poněvadž Miphyra s nima dovnitř nešla. Chvilku se venku rozhlížela, jde-li za nimi obr. Nešel. Louka byla prázdná. Bylo to divné. Až ze vnitř uslyšela Miphyra hlas.
"Miphyro, kde jsi? Budeme se Senseiem večeřet!"
"Jo, už půjdu...," ale zamířila ke knížce, která ležela v trávě. Zvedla a podívala se. " 'Kniha proti zlu', jo? to musí bejt hloupost." Slyšela holky ze vnitř, jak jedna přes druhou vyprávějí Senseiovi a obrovy. Otočila se ke knížce. Domky na louce byly různé. Senseiův měl dvě patra. Domek vedle něho byl malý. Měl rozměry asi tak 1+1. To musí být Senseiova laboratoř, nebo něco takového..pomyslila si. Další domek byl zase střední. Takový, no, nebyl dvopatrový. Měl jedno patro a obývák se skleněnými dveřmi. Vypadal fakt luxusně. Miphyra si skryla kniho pod mikinu a vydala se za holkama. Nerro ji následoval. Mezitím dívky jedly se Senseiem a moc jim to chutnalo. Při tom si povídaly.
"Kdes byla, Miphyro?" ptá se jí Lairai.
"Jen tak se podívat kolem, je to tu krásné.."
"No, tak vy nevíte, co to bylo za obra? Já se to zítra pokusím zjistit a řeknu vám to, ale teď, mě prosím následujte," vyvedl je ze svého domku a zavedl je do toho luxusního domku vedle té 'laboratoře'. "Je to 5 pokojů, vás je zrovna 5, pokud se nemýlím. Rozdělte se je, a zítra se uvidíme, nashle, děvčata."
"Nashledanou!" zavolala děvčata spolu.
"No, je jednopatrový, a já si beru tenhle pokoj na kraji, mějte se!" řekla Kim a hned zabouchla.
"Tak, pokud vám to vadit nebude, já si beru tenhle, pokoj," ukázala Miphyra na opačnou stěnu a zabouchla dveře.
"A já si beru pokoj vedle ní!" rychle odpověděla Đidi a šla do pokoje vedle Miphyrynýho.
"Takže Lairai, do jakýho pokoje chceš jít?" Zeptala se jí Diana.
"Tak mě je to jedno, třeba do tohohle. Ukázala na pokoj vedle Kim.
"Takže já si beru pokoj vedle Đidi, to bude ruchu..."
Divky si vybalily a každá dělala něco jiného. Đidi si upravovala pokoj na párty, samý barevný věci..Lairai si vymýšlela různý věci na grafiku. Otevřela si notebook a začala tvořit...Kim se upravovala, lépě řečeno si vymýšlela účesy, různý a krásný účesy...Diana se dívala z okna a pak si začala surfovat na netu...A Miphyra vzala tu knížku, lehla si do postele a prohlížela si jí. Nerro si k ní lehl a ona otevřela náhodně knížku na straně 363, kapitola o obrovy a o jeho vyhnání. Psalo se tam o tom, že obra přemůžou lidé jen tak, že se někdo musí obětovat a skočit do nekonečné propasti. Napsáno to bylo takhle: Kouzlo zažene obra jen tehdy, když se dobrovolník obětuje a skočí do nekonečna. Miphyře bylo divně, svíral se jí žaludek. Nevydržela by to bez Lairai, Diany, Kim nebo Đidi, a proto se rozhodla, že to udělá sama, ale musí počkat. Náhle někdo zaťukal, Byla to Kim. Poznala její bušivé ťukání. Rychle knihu schovala pod polštář a řekla:
"Dále."
"Nechceš si něco zahrát?"
"Dobře, půjdu."
"Není ti nic?"
"Ne, všechno v pohodě," usmála se.
Došly do pokoje k Lairai, kde čekaly už i Đidi a Diana. Flame je přivítala a dohodly se, že budou hrát polštářovou válku. Miphyra dostala víc zásahů, než někoho zasáhla.
"Jsi v pohodě?" zeptala se jí unavená Diana.
"Ah, jo, jsem, pojďte ještě jednou!" Praštila Dianu, ta ztratila rovnováhu a a svalila se na všechny holky a ty také spadly. "Hahaha!" strašně se smála.
Đidi byla hlavou pod postelí a sotva dýchala. "Ne-ná-vi-dím--ttě!"
Diana visela hlavou z postele a nohy měla samozřejmě na ní, nic k tomu radši neříkala.
Lairai ležela na posteli a na hlavě měla Flamea. "Odveta!"
Kim ležela jen tak na zemi a nic neříkala. Nerro zaštěkal a vylezl Miphyře na rameno. Miphyře tohle moc pomohlo, na chvilku přestala přemýšlet o tom obrovy. Za pět minut leželo pět dívek na zemi vedle sebe a jen tak mlátily svoje sousedky. Miphyra si vzpomněla zase na toho obra. Už se blížil večer a tak se rozloučily a šly do svých pokojů. Každý pokoj měl sprchu a záchod, takže koupelnu. Byly unavené po bitce a tak usnuly rychle. Ráno se probudila jako první Miphyra, teda Nerro, ale ten nechtěl být vzhůru sám, takže se postaral o to, aby jeho pánička byla vzhůru taky. Bylo právě 9:36. Diana vstala tak o půlhodinku později, tak v 10:05. Kim tak nějak v 10:12, Lairai se vyhrabala z postele asi v 10:28 a pak se holky domluvily, že vzbudí Đidi ledovou sprchou. Nejdříve do kýble natočily ledovou vodu. Pak šly k Đidi do pokoje, vykřikly a polily je tou studenou vodou.
"Co je!? To se stěhujeme?!" vyskočila a hledala kufr. Dívky se zatím schovaly do koupelny. Najednou se tak smály, že ztratily rovnováhu, svalily se na Kim u dveří a ona otevřela dveře, takže vypadly...Đidi to došlo.
"Vy, to jste mi udělaly vy?" zeptala se poněkud vtipně, "bylo to hustý, jako kdybych z tepla v mokrých plavkách šla ven, když byla největší zima.."
"Ne, to asi byly krysy, samozřejmě že mi, znáš tu snad někoho jinýho krom nás a Senseie?" vysvětlila ji Lairai.
"No, já se jdu připravit na dnešek, takže za půl hoďky sraz venku?" odcházela Miphyra do svého pokoje. "Jo, a nerušit, a když to bude nutný, klepejte..."
Tak se dívky zase rozdělily. Miphyra si vzala tu knížku a nemohla uvěřit. Cítila se tak blbě, že si ji zase dala pod polštář a začala se dívat z okna. Otevřela okno a usmála se. Venku bylo nádherně. Vážně se jí to líbilo. Nerro si sedl na parapet a díval se s ní. Neměla dneska moc hlad, jako jindy, byla v tom větším stresu. K snídani se všechny sešly opravdu za tu půlhodinku. Měly to stejný, Nestlé cereálie s kakaem. Kakao vypila do dna, ale cereálií snědla tak půlku, ne-li míň. Oběd dopadl stejně, i když holky si samy pro sebe - bez Mip - říkaly, co s ní je. Po obědě přišel Sensei, hned na Miphyře poznal, že není v pořádku. Požádal Miphyru, jestli s ní může mluvit.
Šly tedy k ní do pokoje. Kim, Đidi, Lairai a Diana byly zvědavé a tak se snažily odposlouchávat. Ale stěny byly tlusté, a dveřmi to bylo dole vidět.
"Takže co se děje? Mám hádat? Protože bych to asi uhádl.."
Miphyra teda beze slov šla pro knížku a ukázala mu jí.
"Hmm, přišlas na to, takže se chceš obětovat...tu knížku si totiž našla vlastně ty, kde byla?"
"Byla kousek u lesa před vaší chatkou. Ano, chci se obětovat, dneska večer, pomohl byste mi zmizet, aby to holky nezjistily?" zeptala se.
"Dobrá, přijdu v 7hodin. Šlo by to?"
"Jo, šlo, moc děkuju!" usmála se.
Vyšli spolu na chodbu, holky šly zatím do pokoje Diany a hrály karty, když už je to nudilo, hrály si s Dianiným tygříkem a s Lairaiinou Flame. Konečně se se Senseiem Mip rozloučila a přišla k nim do pokoje.
"Tak co říkal?" vyzvídala Kim.
"Nic moc, jen že přijde v 7 a něco řekne o tom obrovy." Zbytek dne už jen tak blbly. Sensei opravdu přišel kolem sedmé. Zrovna když dívky večeřely. Miphyra prohlásila, že si musí dojít na záchod, že hned přijde. Ve skutečnosti se šla rozloučit s Nerrem. Ten šel od večeře s ní.
"Nerro, opatruj se, dávej pozor na holky, mám tě moc ráda, a věřím v tobě," objala ho, políbila ho a utekla svými pokojovými skleněnými dveřmi. Mezitím Nerro se vrátil smutný nepozorovatelně do kuchyně.
"...A tohle jsem Miphyře zapomněl říct..." pronesl Sensei.
"A kde je Miphyra, je tu Nerro.." zeptala se Đidi.
"Sensei, kde je?" Lairai se svým pohledem donutila Senseie říct pravdu.
"Musíme za ní!" rozhodla Diana.
Mezitím Miphyra utíkala přes louku a hned vedle uviděla výstupek hory. Vyšla na něj a podívala se dolů. Zachvěla se hrůzou. Dole se střídaly barvy fialovočerné, na okraji žlutá, modrá, červená a zelená. Nerro společně se Senseiem a dívkami běželi za Miphyrou. Diana se podívala ještě předtím do Miphyrinýho pokoje a všimla si, že po jejím poslštářem je něco černého. Zvedla ten polštář a uviděla knížku. Aha. Rychle doběhla za ostatními. Když doběhli na místo, kde byla Miphyra, Lairai za ní hned běžela.
"Mip, nemá to cenu, vážně..Diano, hoď mi tu knížku," požádala Dianu a ta jí tu knížku hodila, "kdy byla ta stránka o těch obrech?"
"Normálně tu knížku otevři, ale je to strana 363," odpověděla Mip.
Lairai otevřela knížku ale na straně 329, kapitola o upírech.
"To je divné, tak si nalistuj stránku 363, tam to bude," poradila ji Miphyra. Tak Lairai nalistovala stranu 363 a viděla kapitolu o obrovy. Nahlas četla: " 'Kouzlo zažene obra jen tehdy, když se dobrovolník obětuje a skočí do nekonečna.' Ale to přece nemůžeš!" zahodila Lairai knihu.
"Ale můžu, bohužel. Nemohla bych bez jedné z vás žít. Nechci nic předpovídat, ale to o těch upírech pro tebe znamená nezbezpečí, pamatuj," řekla a přiblížila se na konec výstupku.
"Miphyro, ne, nemá to cenu, nějak se to vyře- NE!" zakřičela Kim, protože Miphyra pronesla slabou větu:
"Ahoj, mějte se dobře, měla, mám a budu vás mít ráda," a skočila do vzduchu. Vlasy jí plály nahoru a slzy letěly téže nahoru. Pak začala rychleji padat a zmizela jim z dohledu. Đidi se za ní chtěla rozeběhnou, ale Diana, Nerro a její tygr ji zastavili.
"Bohužel, co teď?" zeptala se smutně Kim.
"To ještě nevím, Kim, to ještě nevím...," pronesl Sensei.
Zaraženě tam stáli a dívali se do temnoty.
________________________________________________________________________________________

Oh, to bylo děsný, ještě jsem ten příběh měnila. Pokud by se vám to nelíbilo, cokoliv, jestli se tam přeceňuju, rychle to ukončuju, či další věc, napište mi to prosím! :) Ale beru i chválu...:DD
Kdyby něco, vymyslela jsem ten příběh na začátku prázdnin v Turecku, autobusem cestou do hotelu. Poslouchala jsem tu písničku a najednou jsem měla nápad. Ale sepsala jsem to třetí týden ve Francii, kde jsem se konečně dostala k normálním(a hezky barevným) papírům a tužce. Sepsáno v Srpnu 2012. :D Ta písnička je dost známá, jelikož jsem se nudila, tak jsem si pustila písničky a dívala se okýnkem. No, tady je ta písnička :D Zkratka písničky: S F T T R
Tak jé! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama